top of page
  • Iveta Laštovicová

URSULA MEIER

Francouzsko-švýcarská režisérka a scenáristka. Studentka nadaná na matematiku a sport, která obrátila svou pozornost k filmu po zhlédnutí snímku Peníze (L'argent, 1983) od Roberta Bressona. Vášeň pro film ji provází už od střední školy, kdy natočila svůj první filmový pokus. 

S pomocí své kamarádky, rodinnými příslušníky jako herci a penězi vydělanými z letní brigády za kasou v supermarketu (za které si koupila první kameru), se rozhodla natočit svůj první film. Příběh o pokladní a jedné malé krádeži. Už tehdy začala uvažovat o studiu filmu. Další inspirací k pozdějšímu rozhodnutí byla její starší, umělecky založená sestra, za kterou jezdila na víkendy do Paříže, kde se topila v možnostech sledování filmů ve Francouzské filmotéce. 

Ursula Meier

Její první vlastní filmy, které měly úspěch na festivalech, jsou Le songe d’Isaac (1994) – třináctiminutový krátkometrážní snímek se slavným Michelem Vitoldem (jeho poslední role, i když už několik let předtím ukončil svou hereckou kariéru a bohužel zemřel týden před prvním uvedením filmu) v roli Isaaca, muže umírajícího v pečovatelském domě. Ten se ve svých posledních dnech obrací do minulosti, která se mísí s jeho fantazií. Znovu dětskýma očima prožívá nemoc své matky. Des heures sans sommeil (1998) – řeší vztahy dvou sourozenců, kteří se po dlouhém odloučení shledávají v domě kde vyrostli a vzpomínají na své dětství z různých pohledů. Autour de Pinget (2000) – dokument o francouzském avantgardním spisovateli Robertu Pingetovi, který za svou kariéru napsal na 30 novel a divadelních her. 

Dům u dálnice (Home, 2008)
Dům u dálnice (Home, 2008)

Obsazení výrazné herecké osobnosti se jí povedlo i v celovečerním debutu Dům u dálnice (Home, 2008). Isabelle Huppert exceluje jako matka lehce výstřední, ale pevně semknuté pětičlenné rodiny bydlící už 10 let u rozestavěné dálnice. S tím, že by se po ní někdy v budoucnu začalo jezdit věděli od samého začátku, ale nikdy nevěřili, že by se tak opravdu stalo. Jednoho dne ale přijíždí bez varování dělníci a z rodinného hřiště je během několika dní frekventovaná silnice plná hlučných aut, která navíc rodinu odřízne od cesty do města, do školy i práce. Nastalá situace rodině značně komplikuje život a dopadá především na psychiku všech členů, kteří se s ní snaží vypořádat každý po svém. Nejvíc ale ubíjí právě matku. Ursula Meier umně stupňuje napětí až do téměř hanekeovského finále. 

Sestra (L´enfant d´en haut, 2012)
Sestra (L'enfant d'en haut, 2012)

Po kladně přijatém Domu u dálnice přichází po čtyřleté pauze Ursula Meier s filmem Sestra (L'enfant d'en haut, 2012) vybraným do hlavní soutěže filmového festivalu Berlinale (kde získal Stříbrného medvěda) a jako zástupce Švýcarska v boji o Oscara za nejlepší Zahraniční film. Dvanáctiletý Simon žije v údolí pod luxusním lyžařským resortem se svojí nezodpovědnou, nezaměstnanou sestrou Louise. Oba živí tím, že se každý den vydává mezi lyžařské svahy, aby kradl vše co se dá zpeněžit. Po náhodném setkání s britským sezónním zaměstnancem jednoho z místních hotelů získává dokonalého partnera, se kterým může rozjet propracovanější systém krádeží výhodný pro oba. Potkává i turistku Kristin (Gillian Anderson) a její rodinu díky které si jasně uvědomí svoji situaci, což ještě víc naruší jeho vztah se sestrou. Tu velmi přesvědčivě zahrála Léa Seydoux

Deník mé mysli (Shock Waves – Diary of My Mind)
Deník mé mysli (Shock Waves – Diary of My Mind)

V roce 2014 se stala součástí dokumentární filmové antologie Bridges of Sarajevo. Třináct režisérů a režisérek z různých zemí, mezi nimiž byli například Jean-Luc Godard, Christi Puiu, Sergei Loznitsa, Angela Schanelec a Teresa Villaverde, se snažili zmapovat 100 let divokých dějin bosenského hlavního města od atentátu na Františka Ferdinanda d´Este 28. června 1914. Mezitím se Ursula Meier podílela na pár dalších projektech a v roce 2018 na televizním seriálu Ondes de choc, pro který napsala a zrežírovala epizodu Deník mé mysli (Shock Waves – Diary of My Mind). Na první pohled bezproblémový osmnáctiletý student v něm spáchá dvojnásobnou vraždu. Zabije oba své rodiče a těsně před samotným činem pošle své učitelce deník, ve kterém se k činu doznává a vše vysvětluje. Ta je pak konfrontována s pochybnostmi o vlastní vině a zapojení v celém případu. V roli učitelky se objevila slavná francouzská herečka Fanny Ardant.


bottom of page