• Iveta Laštovicová

ROK 2020 V REŽII ŽEN


Už víc než rok vám pravidelně přinášíme portréty současných režisérek, včetně informací o jejich chystaných projektech, i problémech, kterým musí často ve filmovém průmyslu čelit. Rozhodli jsme se proto ještě naposledy ohlédnout za rokem 2020, zda byl opravdu v režii žen, jak se předpovídalo, a zda se postavení žen ve filmovém světě během něj výrazně proměnilo či ne.


V roce 2020 se do kin chystaly komiksové adaptace hned od čtyř režisérek – Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn) od Cathy Yan, Black Widow od Cate Shortland (brzy vám ji představíme), nebo velmi očekávaná Wonder Woman 1984 od Patty Jenkins a snad ještě vyhlíženější Eternals od Chloé Zhao.  Ženy jsou v tomto žánru stále na druhé koleji jak za kamerou, tak jako hlavní postavy před kamerou, a právě rok 2020 sliboval nastolit nový trend v obou případech. Pandemie a uzavření kin však udělalo velkou čáru přes rozpočet. Klasickou premiéru a distribuci stihlo nakonec jen únorové dobrodružství Harley Quinn. Black Widow i Eternals studio Disney přeložilo postupně až na rok 2021. Wonder Woman 1984 se stala experimentem Warner Bros. Pictures, když byla uvedena současně v kinech (těch co byla otevřena) i na streamovací platformě HBO Max. Podobný osud samozřejmě nepotkal jen blockbustery a filmy režisérek. 


Nejcitovanější statistika Centra pro studium žen v televizi a filmu, fungujícího při univerzitě v San Diegu uvádí, že ženy režírovaly 16 % ze 100 nejvýdělečnějších filmů roku 2020, a zaujaly celkem 23 % klíčových postů (scenáristka, kameramanka, režisérka, producentka, střihačka) na natáčení. Zkoumaný vzorek však byl kvůli pandemii nižší než v předešlých letech. Uvidíme, jak s těmito čísly zamíchají kvóty, které Akademie filmového umění a věd v minulém roce představila a v platnost mají vejít v roce 2024. Měly by zajistit rozmanitost v obsazení filmů, štábu, produkci, distribuci i marketingu.

Patty Jenkins a Gal Gadot během natáčení filmu Wonder Woman 1984, foto: CLAY ENOS/WARNER BROS. ENTERTAINMENT
Patty Jenkins a Gal Gadot během natáčení filmu Wonder Woman 1984, foto: CLAY ENOS/WARNER BROS. ENTERTAINMENT

Udílení cen Akademie filmového umění a věd minulou neděli symbolicky uzavřelo filmovou sezónu roku 2020, stejně jako ji vždy na přelomu ledna a února zahajuje filmový festival Sundance. Letošní udílení bylo ovlivněno (jako ostatně životy nás všech) pandemií koronaviru. Vedly se dlouhé diskuze o tom, jak celý ceremoniál proběhne a to nejdůležitější, jestli vůbec bude mít Akademie koho nominovat vzhledem k uzavření kinosálů, a s tím spojeným odkládáním premiér. Pravidla udílení se upravila a datum ceremoniálu posunul až na konec dubna. 


Z pohledu žen pracujících ve filmovém průmyslu byl letošní 93. ročník udílení Oscarů „revolučním“ už počtem nominací, které byly vyhlášeny 15. března 2021. Statistiky Akademie uvádí, že bylo nominováno rekordních 70 žen v 76 z 235 individuálních nominací napříč všemi 23 soutěžními kategoriemi, což je zhruba 32,3%.

Chloe Zhao v zákulisí během udílení cen Akademie, foto: Matt Petit / A.M.P.A.S.
Chloe Zhao v zákulisí během udílení cen Akademie, foto: Matt Petit / A.M.P.A.S.

Ještě nikdy se v historii udílení nestalo, aby byly dvě režisérky nominovány současně za Nejlepší režii. S favorizovanou Chloé Zhao a jejím snímkem Země nomádů byla nominována ještě Emerald Fennell za svůj debut Nadějná mladá žena. A není se příliš čemu divit, když se podíváme na fakt, že v celé historii cen (tedy od roku 1929) bylo nominovaná za Nejlepší režii pouhých 7 režisérek. Ženy čekaly celých 47 let, než byla poprvé oceněna alespoň nominací Lina Wertmüller v roce 1975. Za dalších téměř 20 let ji následovala Jane Campion. V roce 2003 získala další Sofia Coppola. Po ní následovala Kathryn Bigelow a jistě máme všichni ještě v živé paměti pátou nominaci Grety Gerwig před třemi lety. Poslední dvě jména přibyla právě na letošním ročníku. 


Kathryn Bigelow během natáčení filmu Smrt čeká všude, foto: Summit Entertainment
Kathryn Bigelow během natáčení filmu Smrt čeká všude, foto: Summit Entertainment

To, že se 93. ročník chlubí statistikou, podle které letošní udílení ocenilo celkem 35,6% žen ve 23 kategoriích (ženy si odnesly celkem 17 sošek), jen vrhá větší stín na téměř stoletou tradici opomíjení žen ve filmovém světě. Chloé Zhao je teprve druhou ženou v historii udílení, která získala Oscara za Nejlepší režii. Před ní se to povedlo v roce 2010 za snímek Smrt čeká všude pouze Kathryn Bigelow. Ženy jsou tak na udílení prestižních cen v popředí stále především na červeném koberci. 


Problém je zakořeněný nejen v systému udělování cen. Teprve pod tíhou kritiky se Akademie rozhodla pozměnit přijímání nových členů (do křesla se do té doby dostala pouze osoba dříve nominovaná nebo pokud ji nominovali dva stávající členové, což jen podporovalo elitářství). Od roku 2015 se situace razantně změnila a Akademie masivně nabírá nové členy. Výsledkem je, že se podíl žen na celku 9 362 členů (kteří můžou hlasovat) zvedl od roku 2015 z 25% na 32%

Do systémové genderové nerovnosti jsou zapojeni ale samotní kritici, kteří formují pohled a přijetí jednotlivých filmů. I tady totiž vládne mužská převaha. Jen v USA na každou kritičku připadají dva její konkurenti mužského pohlaví. 66% recenzí je z pera autorů, zbývajících 34% připadá na autorky. Kdybychom se podívali na statistiku rasového rozložení, byl by pohled ještě smutnější. Ženy tak recenzují filmy převážně na volné noze, na nezávislých webech nebo jako editorky. 

Harvey Keitel, Holly Hunter, Jane Campion a Sam Neill na premiéře filmu Piano na filmovém festivalu Cannes v roce 1993, foto: Cannes Film Festival
Harvey Keitel, Holly Hunter, Jane Campion a Sam Neill na premiéře filmu Piano na filmovém festivalu Cannes v roce 1993, foto: Cannes Film Festival

Co platí pro hollywoodské filmy nemusí nutně platit pro nezávislou scénu, kde mají naopak ženy silné zastoupení ve všech oborech, které k natáčení patří a jsou potřeba. Rok 2020 byl plný výrazných snímků známých jmen. Své nové filmy představily na filmových festivalech i mimo ně: Sally Potter, Miranda July, Eliza Hittman, Kelly Reichardt, Chloé Zhao, Sofia Coppola, Josephine Decker, Janicza Bravo, Mona Fastvold, Kitty Green, Julia Hart, Amy Seimetz, Isabel Sandoval, Gina Prince-Bythewood nebo Kirsten Johnson. Objevily se ale i nové talenty, které budeme bedlivě sledovat na jejich další cestě. Za naši redakci uvádíme pár debutů, které nás v loňském roce nejvíc zaujaly: Babyteeth (Shannon Murphy), Emma. (Autumn de Wilde), Miss Juneteenth (Channing Godfrey Peoples), Nadějná mladá žena (Emerald Fennell), One Night in Miami (Regina King), Čtyřicetiletá verze (Radha Blank), Shiva Baby (Emma Seligman), Kočičky (Maïmouna Doucouré), Relikvie (Natalie Erika James), Farewell Amor (Ekwa Msangi) či hororová Saint Maud ( Rose Glass).


Když se ale podíváme na oceňování talentu a píle režisérek na filmových festivalech, opět vévodí muži a i v roce 2021 se můžeme setkat s šokujícími informacemi, že prestižní filmový festival v Cannes za svou historii udělil Zlatou palmu pouze jednomu jediném filmu režírovaném ženou. V roce 1993 si ji odnesla Jane Campion za snímek Piano. Nebyla však oceněna sama. 46. ročník měl vítěze dva. Kromě Piana získal Zlatou palmu ještě čínský snímek Sbohem, má konkubíno od Chena Kaige. K pětici režisérek oceněných Zlatým lvem, nejvyšším oceněním filmového festivalu v Benátkách, loni na podzim přibyla šestá, Chloé Zhao. Berlinale od založení v roce 1951 ocenilo Zlatým medvědem celkem 5 snímků od režisérek. 

Protestu za rovnost pohlaví ve filmovém průmyslu na festivalu v Cannes v roce 2018, foto: Ian Langsdon/EPA - Shutterstock
Harvey Keitel, Holly Hunter, Jane Campion a Sam Neill na premiéře filmu Piano na filmovém festivalu Cannes v roce 1993, foto: Cannes Film Festival

V roce 2018 iniciativa 50/50 by 2020 podpořená protestem 82 žen na filmovém festivalu v Cannes za genderovou paritu ve filmovém průmyslu vybojovala slib, který podepsalo na 100 filmových festivalů po celém světě, včetně těch nejvýznamnějších jakým jsou Cannes, Benátky, Berlinale, Locarno, San Sebastian nebo TIFF. Snad se tak ženám u filmu, ať už stojí na jakékoliv pozici, konečně blýská na lepší a rovnější časy, ve kterých se bude v prvé řadě pohlížet na jejich talent a odvedenou práci a příští rok bude pohled na statistiky zase o něco příjemnější.