top of page
  • Vojtěch Kozlíček

DĚTSKÁ HRA (1988)

PANENKA, JEŽ OBEŠLA CELÝ SVĚT


V historii kinematografie můžeme najít desítky snímků, které pojí koncept vražedné panenky či loutky a možná byste se až divili, jak hluboko tenhle fenomén sahá. Totiž jedním z prvních takových snímků byla Ďábelská loutka. Z roku 1936! Panenka Chucky tak v osmdesátých letech nemohla ničím překvapit. Nebo ano?

MV5BZDc1ZTYzZmEtMGQwMy00NGNkLWE1NDItMWEyMjc5ZDIwODdkXkEyXkFqcGdeQXVyMjUxODE0MDY@._V1_

Producent David Kirschner si tenkrát na dovolené v Londýně přečetl knihu o mordujících panenkách a tahle myšlenka ho začala bavit, respektive ho vyděsila a zároveň fascinovala. Ironií osudu bylo, že jeho předchozím projektem byl rodinný animovaný film “Americký ocásek” (1986) a čerstvě podepsal smlouvu s Disney. Nikdo tedy nečekal, že zničeho nic otočí o třistašedesát stupňů s nápadem na takovouhle vyvražďovačku.


Kirschner si našel šest měsíců starý scénář spisovatele Dona Manciniho, nazvaný “Blood Buddy”, který koupil. Scénář se měl původně jmenovat “Batteries not included”, jenže snímek s takovým názvem již produkoval Steven Spielberg, takže byl zamítnut. Ono, co v té době Spielberg neprodukoval, že… Do režisérské židličky Kirschner posadil Toma Hollanda, který měl v oblasti hororu zkušenosti ze svého debutového snímku “Fright Night” (1985), ke kterému napsal i scénař.

Úvodka
“For a long time one of the most frightening memories I had was as a small boy being afraid of my toys.”

– Tom Holland, 1988

Vzhledem k té citaci vám musí být jasné, že Holland byl projektem fascinován stejně jako Kirschner. Před natáčením však muselo dojít ještě k několika úpravám a přepisu scénáře ze strany Hollanda a nové části týmu, spisovatele Johna Lafii. Významný zásah učinil Holland, když přišel s myšlenkou vtělení duše vraha Charlese Lee Raye, kterému se přezdívá škrtič, do panenky Chucky prostřednictvím rituálu voodoo.


Škrtiče ztvárnil legendární herec Brad Dourif, kterého si pravděpodobně nejjednodušeji spojíte s rolí Grímy Červivce v Pánovi prstenů. Musíme však zmínit jeho filmografii jako celek, protože je od poloviny sedmdesátých let nabušená výbornými snímky a respektovanými režiséry. Dourif dvakrát pracoval s Formanem (Přelet nad kukaččím hnízdem, Ragtime), dále s Lynchem (Duna) či se Spikem Leem (Horečka Džungle).

MV5BOGI3NGJjMDgtOGYxYi00NjQzLTg1MTItNTE3MDYyZGU1YWNlXkEyXkFqcGdeQXVyNjQ4ODE4MzQ@._V1_

U Dětské hry se sice Dourif objevil pouze v úvodní scéně, ale během přípravných zkoušek filmu s plnou vervou zaskakoval za robotickou (animatronic) loutku Chucky, což se nepochybně promítlo do finálního zvtárnění. Celý film se tedy připravil s reálným hercem a až potom přišla ta největší hvězda – stvoření podle Kevina Yaghera.


Ve výdání časopu Fangoria z roku 1988, se Yagher rozpodíval o designovém procesu, kdy si připadal jak ve skladišti firmy Matell. Nejprve musel se svým týmem, který se skládal z FX veteránů jako Howard Berger, Chris Swift, Al Coulter, Dave Nelson, vytvořit kolem padesáti polovičních panenek, které použili do úvodní scény filmu. Šest celých panenek pak mělo pohyblivé oči, ústa a dokázaly „mluvit“. Yagher vycházel z fotek Dourifa, ale trval na tom, že by loutka neměla herce přímo kopírovat. “He wouldn’t be as frightening.”

MV5BMzgzNTMyNDIzNl5BMl5BanBnXkFtZTcwNzA0NjEzNA@@._V1_SY1000_CR0,0,769,1000_AL_

Během natáčení se pak vystřídaly tři typy robotických loutek: obyčejná, na dálkové ovládání a poslední vdechly život kabely (viz foto níže). Nejtěžším úkolem bylo naučit Chucky mluvit a chodit. Ve filmu však můžeme vidět, že mechanismus pro ovládání úst, který vytvořili, fungoval skvěle. Chůzi potom vylepšovalo vyvážené teleskopické rameno. U robotických loutek totiž bývá problém, že se převažují a v akci to pak vypadá jako by plavaly.

childsplay1988.2

Po tomhle kreativním procesu musel Yagher představit Chucky nejmladšímu herci na place, šestiletému Alexi Vincentovi. Aby předešel traumatu malého chlapce, šel na to ryze pragmaticky, prostě mu ukázal přesně jak Chucky funguje, co je pod její maskou, kolik drátů je do ní připojených a kolik lidí jí ovládá. Jak už to v případě praktických efektů bývá, těch lidí bylo víc. Aby taková Chucky ožila a zabíjela, jak tvůrci chtěli, tak se na place pohybovalo až sedm operátorů.

Když byla technika krátká, převezly se kamery na alternativní scénu, kde byly veškeré rekvizity zvětšené o 30% a na place se objevil, už tak maličký, Ed Gale. Gale odkoukával a studoval pohyby robotické Chucky, které se pak snažil napodobit.

1

Spoiler alert

Pro scénu, kdy se Chucky snaží uškrtit detektiva Norrise v autě, zvedli tvůrci auto hydraulickým zvedákem, aby se operátoři robotické loutky nemuseli neustále krčit. To byl jeden z dalších postupů, který byl ve filmu použit – levitující rekvizity. Scéna se podle Chrise Sarandona natáčela týdny… Jen malý útržek, kdy se Norris natahuje k zapalovači v autě, zabral celý natáčecí den. Filmařina je zkrátka těžká dřina… Která se ale vyplatila! Tahle kombinace řemeslné zručnosti, vynalézavosti, techniky a skvělého designu dostála svému úspěchu. Hádáme, že i studio bylo spokojené, poněvadž rozpočet se pohyboval kolem 10 milionů dolarů a do kasy se za celosvětové tržby vrátilo téměř 45 milionů. Tím nevyčíslitelným a hodnotnějším úspěchem je pak zrod kultovní klasiky, alespoň podle nás. Tenhle snímek totiž zná snad každý. Ikdyž lidé třeba neviděli film, někde v podvědomí tuší, kdo je Chucky.

Režisér Tom Holland také dostál svých slov.

“This is undoubtedly the most sophisticated, state-of-the-art puppet movie that I know of. What we’re doing here has never been tried or asked of effects people before. I’m requiring a puppet to act, to be a leading character, and it’s very involved stuff. This doll has dialogue scenes! Honest-toGod acting scenes! I don’t know how we’re going to do it. I love Joe Dante, but it’ll make Gremlins look primitive, with the technical sophistication what we’re asking for.” (Fangoria, 1988)

Ikdyž teda zrovna Gremlins máme fakt rádi a na Vánoce jsme jim věnovali Ohled.

childs_play_holland_collection_020

Kirschner měl zkrátka tenkrát v tom Londýně skvělý nápad. Dal impuls ke vzniku ikonické filmové postavy, která dokázala obstát a vyčnívat v záplavě hororů 80. a 90.let. Vlastně vyčnívá do dnes. Z Dětské hry se stal franchise, který má na 8 pokračování, přičemž to poslední jsme mohli vidět minulý rok. Jo a málem bychom zapomněli! Yagher svým výtvorem neokouzlil jen miliony diváků po celém světě, ale i Catherine Hicksovou, představitelku matky malého Andyho. Hicksová tedy kromě ceny Saturn za nejlepší herečku, získala i životního partnera.

bottom of page