- Vojtěch Kozlíček
BATMAN (1989)
NÁVRAT KE KOŘENÍM PODLE TIMA BURTONA
Možnosti realizovat netradiční kurz pro univerzitu v Indianě, se na začátku sedmdesátých let chopil chlápek jménem Michael E. Uslan. Podařilo se mu přesvědčit tamní vedení o validitě komiksových knih. Uslan dokázal protlačit komiksy na akademickou půdu, což pochopitelně způsobilo pozdvižení. Velmi brzy ho kontaktovali lidé z branže, Stan Lee byl projektem nadšený a tehdejší viceprezident DC Comics Sol Harrison nabídl Uslanovi spolupráci. Uslan souhlasil a zároveň se rozhodl, že jeho dalším krokem bude Batman na filmovém plátně.
„My next dream in life: I wanna produce, a definitive, dark, serious version of Batman as a movie. The way Bob Kane and company really originally intended him back in 1939… as a creature of the night… someone who stalks criminals from the shadows.“
Uslan začal pracovat pod studiem United Artists, díky němuž potkal Bena Melnikera. Melniker pomohl uzavřít smlouvu s DC Comics, která zajistila práva k filmu a vše s nimi spojené. Následovaly, pro Hollywood typické, tahanice mezi jednotlivými studii. V jednu chvíli se dokonce zdálo, že film se vůbec realizovat nebude. Nakonec však prolomil ledy producent Peter Gruber, který oficiálně odstartoval filmařský maraton. Jednalo se o velmi intenzivní kreativní proces, nad kterým se vznášel opar totálního průšvihu. Ať už v otázce scénáře, výběru režiséra, hereckého obsazení či rozpočtu. Navíc měl Batman od šedesátých let nálepku komického hrdiny kvůli televizní seriálové adaptaci od Lorenza Sempleho a Williama Doziera, která se dočkala i celovečerního filmu. V očích diváků se po tomhle projektu Batman velmi vzdaloval od svého původního charakteru temného vážného hrdiny. K Batmanovým originálním kořenům se vrátil až spisovatel Frank Miller v roce 1986 s komiksovým titulem Batman: Dark Knight Returns, čímž veřejnosti znovu připomněl, kým Batman doopravdy je a zároveň tohle zpracování rezonovalo i s filmovými producenty.
Pomalu vznikal scénář, který procházel úpravami několik let, přičemž to v jednu chvíli opět vypadalo, že projekt skončí pod drnem. Člověk, který mu nakonec pomohl ke zmrtvýchvstání byl Tim Burton. Burton pracoval u Warner Bros., kde se seznámil se scénaristou Samem Hammem. Scénarista Hamm předeslal Burtonovi premisu choromyslného Bruce Wanea, jehož hmotnou formu šílenství představuje Batman. Wane se ale seznámí se ženou, která ho přivádí zpět k rozumu a on sám začíná uvažovat nad normálním životem…
Společně začali psát scénář před vydáním snímku Beetlejuice v roce 1988. Beetlejuice byl i jeden z důvodů, proč dalo studio celému projektu zelenou. Panovaly totiž jisté obavy, zda tahle hororová komedie vůbec vydělá nějaké peníze. Následovaly další krkolomné úpravy scénáře, a dokonce se škrtaly i velké postavy. Původně totiž přicházelo v úvahu, že by se tu objevila postava Robina. Burton se v dokumentárním snímku Shadows of the Bat: The Cinematic Saga of the Dark Knight – Dark Side of the Knight (2005) zmínil, že se všem dost ulevilo po finálním rozhodnutí – Robin ve filmu nebude. Uslan navíc uvedl i historický důvod, proč by Robin neměl být v prvním filmu. Batman se totiž poprvé objevil v květnovém 27.vydání Detective COMICS v roce 1939 a Robin se k němu připojil až ve 38.vydání.
Co se týče postavy Batmana obecně, tak Burton uvedl, že jej odjakživa tenhle hrdina přitahoval především kvůli své dvojí identitě, spojení temné a světlé stránky. Režisér také vždy soucítil se samotou a sklíčeností, se kterou se vyrovnává po smrti rodičů Bruce Wayne. Logicky tak inklinoval k originálnímu Batmanovi Boba Kanea či k verzi od Franka Millera.
Kontroverzním byl samotný výběr muže, jenž si obleče Batmanův kostým. Tim Burton se rozhodl znovu obsadit Michaela Keatona. Ano, Keaton sice zahrál bio-exorcistu v Beetlejuice grandiózně, ale jinak nesl nálepku komika a celé to tím pádem šlo jaksi proti vizi temného filmu. Fanoušci začínali mít obavy, že se nám tu rýsuje další šedesátkový Batman. Keatonův obličej se dostal do Wall Street Journal s titulkem “Fans of Batman Fear the Joke Is On Them in a Hollywood Epic”.
Burton se však nenechal od svého úsudku odradit. Keatona obsadil do role Batmana především pro jeho oči. Podle Burtona se v nich kromě správné dávky šílenství odráží to, že Keaton nevypadá na první pohled jako typický super hrdina, nýbrž jako člověk, který si musí na sebe vzít oblek, aby se jím stal. Režisér také chtěl, aby se ve filmu zohlednily jak dramatické prvky, tak humor i absurdita, a právě Michael Keaton potíral všechny tyto polohy. Kromě toho si byl jistý, že se Keaton výborně hodí na Batmana v civilu a dokáže věrohodně ztvárnit Bruce Wayna. Keaton řekl, že by roli Batmana od jakéhokoliv jiného režiséra odmítl, ale v Burtona měl důvěru.
Když bylo rozhodnuto, kdo se ujme role Batmana, tak přišel čas vybrat Jokera. O tuhle postavu byl veliký zájem a připadalo v úvahu několik zajímavých jmen, například Robin Williams. Nicméně tu bylo jedno, které se všem zamlouvalo hned od začátku. Někdo, koho označil Tim Burton za možná až příliš perfektního… Byl to Jack Nicholson. Producent Peter Gruber vzpomíná, že měl velké obavy, zda herec jeho formátu na takový projekt vůbec přistoupí. Na druhou stranu si říkáme, zda existuje lepší průprava na Jokera než běhání se sekyrou po hotelu Overlook, zatímco Vám za zády křičí Stanley Kubrick. Navíc Nicholsona zaujal Burtonův již zmiňovaný snímek Beetlejuice. Nakonec se vše rozhodlo pěkně stylově při projížďce na koních v coloradském Aspenu a navzdory tomu, že je Nicholson zdatný jezdec, zatímco Burton nikoliv, si tihle dva evidentně padli do oka a Nicholson se rozhodl stát Jokerem.
Mimochodem situaci s Nicholsonem trefně přirovnal Michael Uslan, člověk, u kterého to všechno začalo, k dění okolo prvního Supermana (1978). Roli Jor-Ela, Supermanova otce, tehdy ztvárnil Marlon Brando. No a takové osobnosti mimo to, že přitáhnou média, diváky a vyšvihnou kredibilitu snímku, stanoví novou výzvu pro ostatní velké herce. Kdo z vás má na to, stát se dalším záporákem v Batmanovi?
Joker poprvé na scéně
Zrod Jokera má poměrně komplikovanou historii, které se jistě budeme v některém Ohledu věnovat podrobně… Pro tentokrát se však v souvislosti s naším filmem pouze odrazíme od originálního komiksu Batman: The Killing Joke (1988) od Alana Moorea, Briana Bollanda a Johna Higginse, který ostatně přinesl i Tim Burton na jeden z produkčních meetingů, jakožto inspiraci pro film.
Oproti knize je zde jeden zásadní rozdíl, a to v Jokerově původu. Zatímco komiks zachytil proměnu obyčejného chlápka ve vražedného psychopata, ve filmu Jack Nicholson od začátku představuje gangstera jménem Jack Napier. Hamm vystavěl novou premisu. Joker je antagonistou před tím, než se stane Jokerem, čímž se ještě více utvrzuje jako Batmanův úhlavní nepřítel, představitel násilí, toho násilí, které mu vzalo rodiče.
Podle komiksového kreslíře Alexe Rosse je to velmi zajímavá výchozí pozice pro tuto postavu, zároveň také více uvěřitelná. Napier je prostě členem mafie, čemuž odpovídá jeho chování, zvyky a činy. Jeho nehodu v chemičce pak nelze popsat jako moment, kterýho změní nebo jako nešťastnou událost kvůli které se pomátne. Je to pouze poslední kapka, která Napierovi uvolní mantinely a on naplno nabude své zvrácenosti. Dotáhne svou roli zločince k dokonalosti a značně přitlačí na kreativitě. Na druhou stranu se tímto krokem tvůrci ochudili o možnost pracovat s prvkem tajemna kolem Jokera, jako to udělal Christopher Nolan v Temném rytíři (2008).
“So the great thing about Jack is he can fulfill everybody’s expectation and still go way beyond that.”
– Tim Burton
Na Nicholsonově výkonu to ale nijak neubralo. Herec se chopil role po svém a vytřískal z nového typu Jokera maximum. Navíc mu náramně vyhovovalo, že Jokerův humor nemá hranice a mohl se tak dopustit věcí, které si v normálním životě nemůže dovolit. (Nicholsona totiž prý občas musí kolegové a známí krotit) V bonusových materiálech k filmu pak přiznal, že u některých filmů mívá obavy z dailies a tohle byl přesně ten případ. Během procesu si ho ale tvůrci výslovně vyžádali ke zhlédnutí jedné scény a od té doby si byl Jokerem stoprocentně jistý. Ze svých letitých hereckých zkušeností načerpal Nicholson bez debat mnoho a při práci na snímku zúročil svůj poznatek ohledně nejmladšího publika a sice, že čím více děti vystrašíte, tím více budou Vaši postavu milovat. Není pochyb o tom, že se herci povedl brilantní tribut téhle komiksové legendě.
“Every kid loves this guy, I believe. And I particularly loved, just the name, Joker… you know. It’s fantastic.”
– Jack Nicholson
Pro Tima Burtona byl Batman jeho první velkou produkcí, a to myslíme doslova, jelikož pro kulisy nebylo místo ani v prostorách Warner Bros.. Tvůrci se tak museli vypravit do Evropy, konkrétně do anglického Pinewood Studios, kde se zrovna nic moc nedělo a také tu režisér našel potřebné umělce. Celkově mu tahle emigrace pomohla se lépe soustředit na práci a utéct od toho mumraje, co se odehrával v Americe.
Projekt klasicky tlačil čas a Burton se rozhodl točit šest dní v týdnu po dobu třech měsíců, což zpětně vnímá jako naprosto kontraproduktivní přístup, poněvadž nemáte prostor se připravit na další den. Velkou oporou nejen Burtonovi, ale celému štábu, byl Jack Nicholson, který všechny neustále povzbuzoval a sršil entuziasmem. Jinak podotýkáme, že natáčení začalo na podzim a končilo se v zimě. Představte si nástup na scénu ve čtyři odpoledne, ve chladné Anglii pod rouškou tmy, s vidinou, že skončíte v pět ráno, kdy bude pořád tma. Celý tým se proměnil v Batmany.
“So, like, for three monts, I don’t think I saw daylight at all.”
– Tim Burton
Burton popisuje sám sebe v té době jako poněkud naivního umělce. Na druhou stranu mu právě jeho naivita ubrala na strachu a nechávala ho chladným ohledně obavy neúspěchu. Toho si všiml i Nicholson, který obdivoval jeho schopnosti během natáčení, klid, který vyzařoval a preciznost s jakou režíroval. Takže mládí, naivita a Nicholson pomohli Burtonovi si udržet od těla tlak ze strany producentů a soustředit se na kvalitní filmařinu. Ikdyž s odstupem času mluví režisér skepticky o některých scénách, které závisely na technice, se jedná bezesporu o jednu z nejlepších filmových adaptací komiksového světa. Vlastně ani nevíme, proč tenkrát producenti platili lidem za to, že se šli podívat do kina na trailer na nového Batmana… Asi se snažili být obezřetní a ve snech je pronásledovala noční můra jménem šedestátkový “campy Batman”.
Film měl premiéru 19.června 1989 čili slavil nedávno jednatřicet let, tudíž je ideální čas si film pustit. A pokud nemáte kam dřív skočit, dejte si alespoň tenhle hit od legendárního Prince, který k filmu natočil tři videoklipy a nahrál album.
