• Vojtěch Kozlíček

MUMIE (1999)

DIGITÁLNÍ MUMIFIKACE


Nedávno jsme v rámci rubriky Ohled psali o Neviditelném muži, kterého řadíme mezi Universal Classic Monsters, tedy mezi monstra z dílny studia Universal Pictures, které studio uvádělo na obrazovky od dvacátých až do padesátých let minulého století. Jedním z nich byla i Mumie v roce 1932, kde si zahrál ikonický Boris Karloff (Frankenstein). Monstrum obecenstvo evidentně zaujalo, jelikož jej tvůrci v následující dekádě realizovali znovu a to hned čtyřikrát!

MummyFranchise
1932, 1940, 1942, 1944, 1944

Z postavy mumie se tak stala žánrová klasika a bylo jen otázkou času, kdy se k ní nějaký filmař znovu přihlásí. Studio Universal ji nakonec nechalo spát až do roku 1999, kdy se nelehkého úkolu přivést mumii zpět do světa živých, ujal režisér Stephen Sommers (Nová kniha džunglí, Mumie se vrací, Van Helsing), který zároveň napsal i scénář.


Sommers měl se zpracováním Mumie jasnou vizi. Režisér věděl, že studio nedovolí větší rozpočet (finální byl 80 milionů dolarů) v případě, že se bude jednat o typický horor. Vydal se tedy cestou dobrodružného snímku s hororovými prvky. Současně se Sommers nebál humorných scén, které jsou podle něj u podobných snímků nebo i hororů naprosto vhodné. Všelijakých vtípků, chvílemi až hollywoodských klišé najdeme v devadesátkové Mumii hned několik, nicméně se nedá říct, že by ve filmu jako celku působily trapně. Sommers je v průběhu celého snímku nasázel takovým způsobem, že se jedná o příjemné a vkusné zpestření.

MV5BMTgyNjQwMTk3Ml5BMl5BanBnXkFtZTYwNzU5NjM3._V1_
Stephen Sommers během natáčení
“There are some great laughs in Jaws, you know. You can scream and laugh in the same movie, and I think that makes it better.”

– Sommers pro Fangoria


Universal Pictures se přístup Sommerse zamlouval a naprosto souhlasili s vizí “Indiana Jonese s mumiemi”. Díky tomu si snímek dokázal také udržet přístupnost PG-13 (Parents Strongly Cautioned), kterou je ohodnocena většina amerických filmů a rating tak minimálně ovlivní zisk.


Dalším bodem v Sommersově vizi pak bylo vzezření samotného monstra, kde se snažil pokud možno co nejvíce vyhnout tradiční balzamované mumii. V tomhle snímku dominoval herec jako lidská postava, podobně jako v originální Mumii. Postava mumie kněžího Imhotepa připadla afrikáncovi Arnoldovi Vosloovi, který se jevil hned v prvním okamžiku castingu jako jasnou volbou. Jeho vzhled, herecký výkon a především pak nové technologie v režii  Industrial Light & Magic přivedly ze zahrobí novou mumii.

Nick Dudman and Arnold Vosloo in The Mummy
Filmový maskér Nick Dudman a Arnold Vosloo

Každá taková filmová postava či monstrum ve většině případů vznikne nejdříve jako koncept na papíře. Mumii tenkrát navrhl spolu s malým týmem visual effects art director Alex Laurant z ILM, který pracoval “nečekaně” na epizodách Star Wars (1980, 1983), na Zachraňte vojína Ryana (1998) a jedno z jeho novějších monster byl klaun ve snímku Prokletý klaun (2014).

MummyDesigns
Tyto kresby tužkou vznikly předtím než byl do role obsazen Arnold Vosloo

Poté co byl herec mumie obsazený, pracoval Laurant s jeho fotografiemi v počítači. Tvůrce tak postupně stanovil barevné odstíny a vytvořil univerzální předlohu či šablonu, ze které pak vycházeli animátoři a zbytek ILM týmu.

MummyDesignsVosloo
Fotografie Arnolda Vosloo po digitální úpravě

Dalším krokem bylo reálné 3D torso a následně celá socha – miniatura. S takovými podklady již mohl ILM tým vyrazit za režisérem, který design postavy schválil. Supervisor speciálních efektů John Andrew Berton, jenž spolupracoval s Georgem Lucasem již na jeho prvním snímku THX 1138 (1971), následně začal s ostatními vytvářet mumii v digitálním prostředí.


Největší výzvou byl pohyb CG (computer generated) mumie, jelikož postava je v několika scénách bez kůže a divákovi je tak odhalen pohyb celé kostry, jednotlivé svaly atd. Animátoři se proto snažili dodržet zákonitosti anatomie, aby jejich výtvor plus mínus odpovídal skutečné lidské kostře. Proces trval podle CG animation supervisora Denise Turnera několik měsíců a kompromisům se nakonec nevyvarovali. Jejich tehdejší technologie měla své limity a nebylo možné se například zabývat detaily, jakými byla kolize jednotlivých svalů. Dále bylo Imhotepovo tělo  více muskulární a plnější. Během výtvarného procesu však došel tým k tomu, že díry v jeho těle byly vizuálně zajímavější a současně podtrhovaly fakt, že se jednalo o mumii. Kvůli těmto designovým prvkům musela postava vypadat dobře navenek i uvnitř.

THE MUMMY, Rachel Weisz, Brendan Fraser, 1999
Rachel Weisz a Brendan Fraser

CG animaci pak podpořila technologie motion capture neboli snímání pohybu, která se hojně využívá jak ve filmovém, tak v herním průmyslu. Berton se svou ILM bandou strávili s Vosloem dva dny ve studiu, kde snímali jeho pohyb a replikovali všechny jeho scény. Na místě byl také Sommers, aby si prohlédl hrubé zasazení mumie do již natočeného filmu. Kombinace nasmímaného pohybu reálného herce a počítačově uměle vytvořená animace přivedla mumii na plátna kin.

“They’re the best in the business and you know once you trust them you can fly.” – Vosloo o ILM

Ke spolupráci si Berton zavolal také maskerského mistra Nicka Dudmana. Dudmanovy masky, make-up a výtvory obdivujeme jako diváci již dlouhá léta, podílel se jak na Star Wars, tak na sérii Harry Potter. Při práci na Mumii se tak protnul filmový make-up se CGI efekty. Zkrátka kde nebyl použitý počítač, tam použili Dudmana. Maskér vytvořil postavy mumifikovaných vojáků, které ILM posléze převedlo do digitální podoby, nemrtvou Anck-Su-Namun, Imhotepovy přisluhovače, „vysáté“ vykradače hrobů, prostě cokoliv, co nevylezlo z počítače.

DudmanWorks
Zdroj: nickdudman.co.uk

Speciálním úkolem byla Imhotepova tvář. Dudman navrhnul pro ILM zařízení fungující na podobném principu, jaký využívá již zmiňovaná technologie motion capture (MoCap). Dvě černé destičky s „trackovacími body“ umístili tvůrci na tvář a krk Vosloa a pomocí nich monitorovali a snímali jeho pohyb. Posbíraná data jim pak umožnila lokalizovat Imhotepovu tvář ve 3D prostředí, vytvořit „digitální make-up“ a aplikovat jej na natočenou sekvenci. Takový proces se nazývá match moving. Nick Dudman si nakonec odnesl za svůj make-up cenu Saturn a Berton byl se svým týmem nominován na cenu BAFTA.

MV5BZmE4ZDg4ZDktZGUwOS00M2I2LTk1NDUtODU0MTUzOWVkOTM3XkEyXkFqcGdeQXVyMjU0MzA2NjM@._V1_SY1000_CR0,0,1414,1000_AL_
Arnold Vosloo s trackovacím zařízením

Věříme, že jste si tenhle výlet do hollywoodského Egypta za digitální mumifikací užili a díky nám zase zjistili něco málo, co se dělo za oponou. My jsme Mumii naposledy viděli snad před deseti lety a musíme říct, že jsme si tenhle re-watch v karanténě opravdu užili.

ImhotepTracking
Ukázka procesu match moving v bonusových materiálech k filmu

Tvůrci si zalouží obdiv za to, jakým způsobem se jim povedlo oživit klasické monstrum Universal Studios. Z Mumie by si nejeden dnešní remake mohl vzít příklad.