• Iveta Laštovicová

MARJANE SATRAPI

Íránská režisérka, scenáristka, autorka několika komiksů a knih pro děti. To vše v jednom je naše dnešní žena Marjane Satrapi. Do češtiny bylo zatím přeloženo pět jejích děl: Persepolis, Šitíčko, Kuře na švestkách, Ajdar a Strašidla se bojí měsíce. Známá je ale především díky komiksu Persepolis, který později sama proměnila ve film. A právě na režijní kariéru se dnes zaměříme. 

S velmi důležitým úsekem života Marjane Satrapi se můžeme seznámit právě skrze její dílo Persepolis, kde zachycuje své dětství a dospívání v íránském hlavním městě těsně před a po Íránské islámské revoluci v roce 1979. Vyrůstala v rodině, která upřednostňovala volnější morálku než jaká v té době v zemi panovala a to s sebou neslo svá úskalí. Její matka chtěla, aby byla svobodná a měla jiný život. V dospívání ji proto rodiče poslali studovat do Vídně. Jak z Persepolis (ať už komiksu nebo filmu) poznáme, tak ani život na Západě nebyl pro Marjane Satrapi lehký (a to nejen kvůli odloučení od rodiny) a na určitou chvíli se octla dokonce na ulici. Vrátila se do rodného Teheránu, ale nakonec opět odjela studovat výtvarné umění do Paříže kde nakonec i zůstala. Po dokončení studia se živila jako ilustrátorka dětských knih. Během tohoto období ji velmi ovlivnilo setkáním s komiksovým autorem Davidem B. (aka Pierre-François Beauchardem, autorem komiksové série Padoucnice), který ji seznámil se světem komiksu a díky němuž se odhodlala a začala pracovat na vlastních komiksech, aby v roce 2003 mohl vzniknout velmi osobní Persepolis

Formát-Ženy-Marjane-Satrapi-600x337

Komiks, který s sebou přinesl obrovský úspěch a byl přeložen do 24 jazyků. S ohlasem přišlo i několik nabídek na zfilmování. Studia nabízela Marjane Satrapi live-action zpracování nebo rozložení do několikadílného seriálu. Odmítla. Bylo pro ni důležité mít nad svým dílem kontrolu a pro Persepolis si jasně představovala jako jedinou možnost animaci. Proto v roce 2007 vznikla její vlastní animovaná verze s režijní pomocí Vincenta Paronnauda a desítek dalších lidí, kteří se na animaci podíleli. Po uvedení následovala další vlna úspěchu, tentokráte ve filmovém světě. Persepolis byl nominovaný na nespočet cen, získal Cenu poroty na festivalu v Cannes a byl nominovaný na Oscara v kategorii Nejlepší animovaný film. Film byl hvězdně namluven, jak v původní francouzské verzi (Chiara Mastroianni, Catherine Deneuve), tak ve verzi anglické (Gena Rowlands, Sean Penn, Iggy Pop).

Persepolis (2007)
Persepolis (2007)

Pro live-action adaptaci se Marjane Satrapi rozhodla u adaptace svého dalšího komiksového díla Kuře na švestkách (Poulet aux prunes, 2011). Opět na ní spolupracovala s Vincentem Paronnoaudem. Hlavním hrdinou romanticky laděného, poetického snímku je houslový virtuóz Nasser (Mathieu Amalric), jehož život přestane mít smysl, když si zničí své oblíbené a nenahraditelné housle. Ulehne tak do postele s cílem raději zemřít, když nemůže hrát. Velkou částí hravého filmu jsou tak jeho vzpomínky na minulost a barvité fantazie, které se mu honí hlavou. 

Kuře na švestkách (Poulet aux prunes, 2011)
Kuře na švestkách (Poulet aux prunes, 2011)

Po dvou vlastních komiksech se v roce 2014 Marjane Satrapi rozhodla natočit film Hlasy (The Voices) podle scénáře vybraného z takzvaného Black Listu, seznamu nejlepších zatím nerealizovaných scénářů. Film měl původně točit režisér Mark Romanek, který stojí za filmy jako Expres foto (2002) a Neopouštěj mě (Never Let Me Go, 2010) a do hlavní role chtěl obsadit Bena Stillera. Marjane Satrapi do role psychicky nemocného Jerryho, který trpí traumatem z dětství a po vysazení léků přestává rozlišovat hranici mezi realitou a halucinací, překvapivě obsadila Ryana Reynoldse, který o hlavní roli velmi stál. Marjane Satrapi jeho hereckou kariéru v té době téměř neznala, ale jejich osobní setkání ji utvrdilo, že právě Reynolds je ten, koho pro postavu Jerryho potřebuje.


Obsazení Ryana Reynoldse se ukázalo jako opravdová trefa do černého. Když se totiž začalo při přípravách uvažovat, kdo bude namlouvat hlavní a důležitou dvojici zvířat, která komunikují s Jerrym lidskou řečí a ovlivňují ve velké míře jeho rozhodování, přišel Ryan Reynolds s vlastní nahrávkou obou hlasů a vše dokonale zapadlo do sebe. Kdo jiný by měl namlouvat hlasy, které jsou vlastně vnitřními hlasy hlavního hrdiny než sám jeho představitel. Nicméně Marjane Satrapi se v Hlasech podařilo velmi dobře ukázat vnitřní svět a neustálý boj psychicky nemocného člověka a tenkou hranici, která ho často odděluje od realného světa. Další výzvou při natáčení bylo nezjednodušování si práce točením před zeleným plátnem, které Marjane Satrapi nemá vůbec v oblibě. Podle ní je jen snadnou úlitbou, která naopak hercům stěžuje práci. Za zmínku u tohoto filmu ještě stojí, že vedle Ryana Reynoldse ve zde hrají (zpívají a tančí) Anna Kendrick a Gemma Arterton. Hlasy si můžete pustit na iTunes

Hlasy (The Voices, 2014)
Hlasy (The Voices, 2014)

I zatím poslední snímek Marjane Satrapi Radioactive je adaptací komiksu: Ne však jejího vlastního, ale autorky Lauren Redniss. Film je poctou Marie Curie-Sklodowske, kterou Marjane Satrapi obdivuje už dlouho dobu za její nezávislost a odhodlanost jít si za svým a nedělat žádné kompromisy. Film se zaměřuje na důležité momenty života jako seznámení s manželem a dlouholetým kolegou Pierrem Curie, objevení prvků radia a polonia, narození dvou dětí, ocenění její práce (nejednou) Nobelovou cenou, ztrátu manžela a aféru s kolegou Paulem Langevinem. Do hlavní role slavné chemičky a fyzičky byla obsazena Rosamund Pike, ve které Marjane Satrapi viděla podobnost a vlastnosti, které na slavné vědkyni tolik obdivuje. 

Radioactive (2019)
Radioactive (2019)