- Iveta Laštovicová
MÉLANIE LAURENT
Její tvář má většina filmových diváků spojenou s postavou nebojácné majitelky kina Shosanny Dreyfus z filmu Hanebný pancharti (Inglourious Basterds, 2009), která jde odhodlaně za svou pomstou. Že už o rok dříve natočila svůj první krátkometrážní film a její režijní filmografie v současnosti čítá čtyři celovečerní filmy a jeden dokument, na to se zaměříme v dnešním článku věnovaném Mélanie Laurent.
Cesta k filmové režii je u Mélanie Laurent delší. Vede přes mnoho hereckých zkušeností. Její kariéra je plná zajímavých a různorodých rolí. K filmu měla ale blízko už od dětství díky svým rodičům. A to hlavně otci, profesí dabérovi (daboval pro francouzské diváky například známou postavu Neda Flanderse ze Simpsonových). Její hereckou kariéru, o které sama zprvu neuvažovala, odstartovalo setkání se samotným Gérardem Depardieu. Ten ji v jejích 16 letech obsadil do malé role ve svém filmu Un pont entre deux rives (1999). Další nabídky na role na sebe nenechaly dlouho čekat. Opravdu průlomová role přišla v roce 2006 s filmem Neboj, jsem v pořádku (Je vais bien, ne t’en fais pas), za kterou získala Césara pro nejslibnější herečku.
Dalším mezníkem v kariéře byl vstup do Hollywoodu a již zmíněná výrazná role ve filmu Hanebný pancharti, kvůli které opustila svůj plánovaný divadelní režijní debut. Vůbec nevadilo, že tehdy neuměla příliš dobře anglicky. Úspěch Hanebných panchartů jí otevřel dveře ke spoustě dalších zajímavých projektů. Spolupracovala pak například s režiséry jako Denis Villeneuve, Angelina Jolie, Claudia Llosa, Anh Hung Tran a Mike Milles. V romantickém filmu posledního zmíněného Začátky (Beginners, 2010) si zahrála po boku Ewana McGregora, kde oba ztvárnili dvojici podivínů, pro něž je běžný život ostatních záhadou a kteří si na první pohled padnou do oka.
Svou režijní kariéru odstartovala Mélanie Laurent v roce 2008 krátkometrážním snímkem De moins en moins, který si sama i napsala a jednalo se o scénu rozhovoru mezi psychiatrem a jeho pacientem. Tento sedmiminutový film byl nominovaný mezi nejlepší krátkometrážní filmy na filmovém festivalu v Cannes. Jejím dalším filmem byl lehce erotický příspěvek do série nazvané X femmes pro televizi Canal+ s názvem À ses pieds. Ve svém celovečerním debutu Les Adoptés (2011) se zaměřila na ryze ženskou domácnost matky a jejích dvou dcer (jednu z nich hraje sama Mélanie Laurent), které společnými silami vychovávají syna jedné z nich. Jejich vztah funguje idylicky, až se zdá, že žádný muž nemá šanci do jejich ryze ženského světa proniknout. Když se ale mladší ze sester Marine náhle zamiluje, začne se osamostatňovat a chystat budoucnost mimo zajetý ženský rodinný trojúhelník, vztahy se začnou drolit. Do napjaté situace navíc zasáhne tragédie, která všem obrátí život vzhůru nohama.
V dalším filmu Respire (2014) se Mélanie Laurent rozhodla zaměřit na křehký vztah dvou dospívajících dívek opačných charakterů. Charlie je nesmělá a samotářská, kdežto Sarah je nebojácná a sebevědomá. Stejně jako v případě Les Adoptés se jejich nerozlučné pouto začne postupně rozpadat (Charlie prohlédne co je za slupkou bohémské Sarah) a vše vyústí v nečekaném závěru. Předlohou jí byla kniha, kterou sama četla v 17 letech a kterou autorka napsala ve stejném věku. Společně se snažily zachytit problémy dospívání. Podle Mélanie Laurent je důležité přinést na plátna pohled žen režisérek, který se výrazně liší od pohledu jejich mužských kolegů.
Mezi dvojicemi svých dosavadních celovečerních filmů stihla společně s Cyrilem Dionem natočit dokumentární film Zítra (Demain, 2015) hledající i předkládající řešení jak změnit zemědělství, energetiku i vzdělávání k lepšímu v době klimatických změn. Následující hraný film Potápění (Plonger, 2017) se točí kolem oblíbeného tématu Mélanie Laurent, jímž jsou vztahy. Vizuálně působivý snímek nám dává nahlédnout pod pokličku soužití Paz a Césara. Španělské fotografky a válečného korespondenta. Jejich pohled na svět se v lecčem liší a vzájemně se začínají odcizovat. Co s jejich vztahem udělá společné dítě?
V roce 2018 Mélanie Laurent opět posunula svoje hranice dál, když se vrhla na svůj první anglicky mluvený film a vyzkoušela si pro ni nový žánr – thriller. Galveston (2018) je adaptací knihy Nica Pizzolatta, který stojí za úspěšným seriálem HBO True Detective. Do hlavní role nájemného vraha v posledním stádiu rakoviny, který během jedné ze svých zakázek zachrání prostitutku Rocky a společně s její malou dcerou se tak stávají psanci na útěku, obsadila Bena Frosta. Roli Rocky, která hlavnímu hrdinovi obrátí život vzhůru nohama, získala Elle Fanning.
Na letošní rok měla Mélanie Laurent naplánované natáčení nového filmu, adaptaci knižního bestselleru Slavík (The Nightingale) od Kristin Hannah. Opět anglicky mluveného a opět s Elle Fanning v hlavní roli. Tentokráte se k ní měla přidat její sestra Dakota Fanning. Natáčení bylo bohužel (jako většina ostatních) kvůli koronaviru odloženo, takže plánovaná vánoční premiéra s největší pravděpodobností neproběhne a film se tak přesune na rok 2021.
