Polarizující dánský režisér Nicolas Winding Refn přichází se svou druhou minisérií. Nabízí příběh tajemné Miu, jež prochází nehostinným prostředím kodaňského zločineckého podsvětí, pouze prvotřídní audiovizuální podívanou s plejádou šokujících scén, nebo vás na Netflixu čeká obohacující divácký zážitek?
Nicolas Winding Refn svými nekompromisními autorskými vizemi šokuje divácké masy již od svého debutu Dealer (1996). Jeho doposud nejúspěšnějším snímkem je kriminální drama Drive (2012) s Ryanem Goslingem v hlavní roli. Není se čemu divit, režisérův osobitý vizuální styl plný neonových barev se zde kloubí s přímočarým napínavým příběhem. Troufám si ovšem tvrdit, že Refn je nejsilnější právě ve svých dvou minisériích, kde má dostatek prostoru na vytvoření naprosto unikátních fikčních světů.
Režisérovu předchozí minisérii Too Old To Die Young (2019), o rozpadající se společnosti, považuji za jeho mistrovské dílo. Pokud jste ji ještě neviděli, můžete si z mé recenze odnést dvojité doporučení. V Kodaňském kovbojovi spolu s hlavní postavou, záhadnou Miu, prozkoumáváme nihilistický nekompromisní mysteriózní svět kodaňského podsvětí. I přesto, že Kodaňský kovboj není tak kosmický a velkolepý jako Too Old To Die Young, máte při sledování pocit, jako by se na svět hrdinů minisérie řítila apokalypsa.
Refnovo dílo je jednou nohou ve světě, jež nepříjemně připomíná to nejhorší z toho našeho. Brutální násilí na ženách, války gangů či obchod s drogami tvoří velkou část příběhu minisérie. Režisér ovšem přidává značnou porci mysticismu, absurdity, surrealismu a vše obléká do svébytného vizuálního kabátku. Díky těmto prvkům je vytvořený fikční svět doslova pekelným místem, kde není prostor pro žádné dobro. Refn vše navíc přestřeluje do absurdních rozměrů, nechutné mužské postavy zde například chrochtají, či tlachají o božském významu svých penisů.
Právě mix mrazivého thrilleru a surrealistické podívané dělá z Kodaňského kovboje jedinečnou pohlcující podívanou. Refn ve svém hypnotizujícím díle vytahuje celou řadu společenských problémů a dává jim stoprocentní pozornost. Celý prohnilý fikční svět pak narušuje právě Miu. Refn zde zvolil opačnou trajektorii, zatímco v Too Old To Die Young se fikční svět každou další epizodou propadá hlouběji do pekla, v Kodaňském kovbojovi jako by získával drobnou šanci na uzdravení. Systémy útlaku, které se mohou zdát nezničitelné a nezranitelné, jsou ve skutečnosti překvapivě slabé. A na téhle myšlence minisérie z velké části stojí.
Kodaňský kovboj je další unikátní minisérie dánského režiséra, jenž diváka hypnotickým způsobem vtahuje do prohnilého fikčního světa, který zrcadlí naši společnosti. V porovnáním s Too Old To Die Young jde o menšího sourozence, jež není tak podnětný a velkolepý, zato má rychlejší tempo, přímočařejší děj a je divácky přístupnější. Po závěrečné epizodě se ovšem nemohu zbavit nepříjemné pachutě, že Refn by rád natočil pokračování, které nejspíš nikdy neuvidíme.
