• Iveta Laštovicová

JULIA DUCOURNAU

Ještě, než příští týden Thierry Frémaux zahájí 74. ročník filmového festivalu v Cannes, stihneme vám představit další ze současných výrazných ženských režisérských talentů, Julii Ducournau, která uvede na festivalu svou novinku přímo v hlavní soutěži. Že to ale zdaleka není její první pracovní návštěva v Cannes zjistíte v následujícím textu. 

Francouzská režisérka a scenáristka, která bojuje proti zažitým stereotypům o hororovém žánru, který dlouhá léta byl mužskou doménou. A to především v přístupu k ženským hrdinkám. Fascinace lidským tělem ji provází už od dětství. Její základ vidí v profesi svých rodičů, která ji chtě nechtě obklopovala během celého dospívání v Paříži. Oba jsou totiž lékaři, otec dermatolog a matka gynekoložka. Mladá Julia se nakonec rozhodla vydat cestou uměleckou. Vystudovala scenáristiku na prestižní pařížské filmové škole Le Fémis a posléze na Kolumbijské univerzitě ve Spojených státech amerických.  

Julia Ducournau během natáčení 2. řady seriálu Servant, foto: Apple Inc.
Julia Ducournau během natáčení 2. řady seriálu Servant, foto: Apple Inc.

V roce 2011 přichází se svým prvním oficiálním krátkometrážním snímkem Junior, ve kterém se už naplno projeví její výrazný rukopis a hlavní témata, která budou propojovat celou její tvorbu. V případě Julie Ducournau můžeme mluvit přímo o stupňování, především v zaujetí proměnou tělesnou i duševní od dětství po dospívání. Junior je také její první spoluprací s herečkou Garance Marillier, pro níž byl tento snímek vstupní branou do filmového světa. Zahrála si třináctiletou (v té době jí bylo stejně) dívku Justine přezdívanou Junior pro svůj chlapecký vzhled. Potom co je jí diagnostikována střevní chřipka začne procházet její tělo podivnou metamorfózou. Film byl uveden na festivalu v Cannes v rámci soutěžní sekce krátkometrážních snímků. 

Záběr z krátkometrážního filmu Junior (2011), foto: MUBI
Záběr z krátkometrážního filmu Junior (2011), foto: MUBI

Na téma tělesné proměny navázala i ve svém následujícím televizním snímku Mange (2012), který režírovala společně s Virgilem Bramlym. Společně se podíleli i na psaní scénáře. Hlavní hrdinka Laura (Jennifer Decker) je úspěšná a pohledná právnička spokojená se svým partnerským životem. Před 15 lety bylo ale všechno jinak. Laura se stala kvůli své nadváze terčem šikany, která ji izolovala od svých vrstevníků a uvrhla do osamělosti a depresí, které přerostli v bulimii. Nad ní před rokem díky anonymní skupině zvítězila a podařilo se jí konečně dostat svůj život pod kontrolu a vrátit do normálních kolejí. V den ročního výročí však potká Shirley (Elodie Frenck).


Právě ona byla tím hlavním člověkem, který Lauře ničil živo, a tak se rozhodne jednou pro vždy skoncovat se svými traumaty a zosnovat pomstu.  Nápad na svůj zatím nejvýraznější snímek Raw (Grave, 2016) se zrodil během diskuze s producentem (Jean des Forêts) o kanibalismu ve filmech. Oba se pozastavovali nad tím, proč  jsou v nich všechny postavy vykresleny vždy jako odlidštění a v reálu neexistující “oni”, jakoby to byl mimozemský druh se vzorci chování, které většina scénáristů nepochopitelně dodržuje jako nepsané pravidlo. Přitom kanibalové ve společnosti existovali a existují i dnes. Je to však jedno z velkých tabu. Režisérka tak začala pracovat s myšlenkou, zda je člověk po požití lidského masa méně člověk nebo ne. K tomu se postupně nabalovaly další myšlenky a témata. Jedním z hlavních je proces dospívání, objevování vlastní sexuality, hledání místa ve společnosti a sourozenecký vztah na hranici lásky a nenávisti. 

Garance Marillier ve snímku Raw (Grave, 2016), foto: Wild Bunch
Garance Marillier ve snímku Raw (Grave, 2016), foto: Wild Bunch

Mladá a talentovaná, šestnáctiletá Justine (Garance Marillier) přijíždí na vysněnou školu, kde bude, stejně jako její starší sestra Alex, studovat veterinářství. Hned po příjezdu se však dostává pod tlak vysokých školních nároků a chování na hranici šikany od studentů starších ročníků, kteří dávají nováčkům denně zabrat nesmyslnými pravidly. Právě každoroční iniciační rituál (během kterého musí zarytá vegetariánka pozřít kus syrového masa) odstartuje u dívky razantní a šokující proměnu, fyzickou i psychickou. Se scénami šokujícími, že některé diváky donutila opustit sál. Režisérka přiznala, že podobnou reakci chtěla vyvolat a pomohl jí k tomu podobný přístup, kterým se inspirovala z filmů Davida Cronenberga, který diváky nenechá uhnout pohledem za žádných okolností. 

Že mladá režisérka před natáčením přemýšlela opravdu nade vším dokazuje i dlouhé hledání perfektní lokace školy, ve které se celý příběh odehrává. Měla představu odlehlého moderního betonového komplexu v americkém stylu. Takový ve Francii najít byl ale velký oříšek. Náhoda tomu však chtěla, aby ještě během dopisování scénáře v Belgii narazila na člověka, který jí dovedl na perfektní místo – budovu kampusu v belgickém městě Lutych. Přípravy trvaly asi dva měsíce a samotné natáčení stejnou dobu. Shodou okolností se v tom samém období štáb Julie Ducournau potkával ve dvousettisícovém Lutychu ještě s jedním natáčením. Bratři Dardennové zde točili Neznámou dívku (La Fille inconnu, 2016). 

Garance Marillier ve snímku Titane (2021), foto: Diaphana Distribution
Garance Marillier ve snímku Titane (2021), foto: Diaphana Distribution

Pauzu před dalším celovečerním filmem vyplnila spoluprací s režisérem M. Night Shyamalanem na 2. řadě hororového seriálu Servant, pro který natočila první dva díly.  

Jak bylo zmíněno v úvodu, za týden představí Julie Ducournau světu svůj nejnovější film s názvem Titane (2021), kterému před pár dny vyšel i trailer slibující intenzivní a vizuálně omračující podívanou. V hlavních rolích se představí Vincent Lindon, Agathe Rousselle a režisérčina múza Garance Marillier. Jestli snímek zaboduje mezi silnou konkurencí se dozvíme 17. července.