- Iveta Laštovicová
JOSEPHINE DECKER
Americká režisérka, scenáristka, herečka a umělkyně, která byť zprvu vůbec nepřemýšlela o filmové kariéře, velmi brzy našla svůj jedinečný, experimentální styl mixující žánry, podle kterého její filmy bezpečně poznáte. Tématicky se soustředí na ženy a jejich sexualitu, ať už v rámci životopisného filmu, příběhu dvou kamarádek nebo vztahů na jedné farmě.
Josephine Decker měla v dětství dost roztříštěné záliby, ale k umění vždy blízko. Ke konci dospívání si vzala do hlavy, že se chce stát dirigentkou. Když nastoupila na prestižní univerzitu Princeton, hned se přihlásila na hodiny dirigenství. Jenže při první zkoušce zjistila, že tudy její cesta nepovede. Pár měsíců na to jí u filmu Příšerky s. r. o. (Monsters, Inc., 2001) spolubydlící nadhodila, že by měla začít točit filmy pro děti. V eufórii z tohoto nápadu se Josephine Decker rozhodla, že dá dohromady všechno, o co se zajímá (hudba, umění a kostýmy) a přetaví to ve filmy. V jejím režijním stylu se misí dokumentární styl s fikcí a je ovlivněný magickým realismem a autory jako Maya Deren, Stan Brakhage a Bruce Conner.
Od ukončení studia pracovala např. v nudistickém kempu, v divadelní společnosti nebo jako producentka. Všechno je pro ni cenná zkušenost. V roce 2008 spolupracovala na dokumentu Bi the Way o bisexualitě v USA. Natočila pár krátkometrážních filmů a videoklipů, zahrála si v několika filmech Joe Swanberga (který se na oplátku objevil v jednom jejím), jednom dílu seriálu Pokoj 104 a svoje jméno zviditelnila i jako performerka.
Její debut Butter on the Latch z roku 2013 je rozvolněným příběhem (více než o něj jde o pocity a myšlenky, které film u diváka vyvolává) dvou kamarádek Sarah a Isolde, které se setkají na balkánském kempu (který opravdu existuje a režisérka jeho návštěvu doporučuje) uprostřed lesů. Sdělují si svoje zážitky z doby kdy se neviděly, nasávají atmosféru místa a seznamují se s dalšími návštěvníky. Co zní jako příjemný výlet ovlivňuje zvláštní událost předcházející setkání dívek. Film má mrazivá až hororová místa, stejně jako poutavé vizuální podaní a specifický styl vyprávění. Jeho atmosféra by se dala přirovnat například k filmu Piknik na Hanging Rock (Picnic at Hanging Rock, 1975).
Natočit svůj celovečerní debut trvalo Josephine Decker celých šest let. Členy štábu byli pouze tři lidé: režisérka, kameraman a zvukař. Nicméně mnohaleté úsilí přineslo své ovoce hned v okamžiku, kdy se film dostal na festivaly. Tam sklidil velký ohlas a Josephine Decker se dostala do hledáčku nových talentů nezávislého filmu. Tento status potvrdila svým dalším filmem, se kterým přišla hned v následujícím roce: Thou Wast Mild and Lovely (2014). Jako inspiraci pro svůj druhý film uvádí knihu Johna Steinbecka Na východ od ráje. Joe Swanberg v něm hraje farmáře Akina, který z náhlého popudu beze slova opustí svou ženu a dítě a odchází z domova. Najde si práci na odlehlé farmě v Kentucky. Tu vlastní alkoholu holdující Jeremiah, žijící na farmě pouze se svou dcerou Sarah, se kterou má prazvláštní vztah a se kterou Akin naváže vztah.
Ve třetím celovečerním snímku Madeline´s Madeline (2018) se sešly tři velké talenty – Josephine Decker, Miranda July a mladá herečka Helena Howard, kterou si režisérka vyhlédla při jednom z jejich představení. Všechny tři daly život filmu o mladé Madeline, která se svým talentem dostane mezi členy známé avantgardní herecké skupiny. Tím se ale také dostane pod velký tlak. Nejen, že je v souboru nejmladší, ale jeho vedoucí od ní očekává výkony na hraně. Vnitřně křehká Madeline, jejíž psychický stav je velmi ovlivněný jejím zvláštním vztahem s matkou, se začne hroutit. Nebo je to celé jen promyšlená hra? Na to si musí divák odpovědět sám.
Když bylo ohlášeno, že dalším filmem Josephine Decker bude životopis spisovatelky Shirley Jackson, autorky víc jak stovky hororových povídek a novel (několik z jejích děl bylo zfilmováno), zavládly mezi fanoušky jejích filmů menší rozpaky jaký směrem Josephine Decker životopis povede vzhledem ke svému stylu natáčení. Film, který mapuje úsek života Shirley a jejího manžela Stanleyho (univerzitního profesora), když se k nim na čas nastěhuje nový učitel přijatý na univerzitu a jeho mladá žena. Ta je nucena dělat Shirley společnost a vést její domácnost, zatímco ona toho není schopná. Evidentně trpí depresemi a úzkostnými stavy. S manželem mají zvláštní harmonický vztah, který se střídá s obdobím krutosti, kdy mezi sebou bojují o intelektuální nadvládu. Nová členka domácnosti ale inspiruje Shirley pro psaní nové knihy. Divák brzy pochopí, že nejde o typický životopis, protože Decker zde pracuje přesně s tím, co jí jde nejlépe, takže se zde stírají rozdíly mezi realitou a fikcí jak pro diváka, tak pro postavy samotné. Josephine Decker umí perfektně pomocí kamery a stylu zachytit, co se děje uvnitř hlavy jejích postav. Elizabeth Moss jako Shirley je přesně ta herečka, která s přehledem zvládne tyto komplikované postavy na hraně příčetnosti (viz její role ve filmech od Alexe Ross Perryho).
Letošní rok bude patřit Shirley, ale Josephine Decker už má ohlášený další projekt s názvem The Sky Is Everywhere. Adaptace stejnojmenné novely Jandy Nelson, která sama připravuje i scénář. Kniha byla přeložena do češtiny v roce 2015 pod názvem Nebe je všude a vypráví příběh sedmnáctileté Lennie, která žije tak trochu ve stínu své sestry a středobodem jejího života jsou knihy a hudba. Dokud její oblíbená sestra nezemře a její život to neobrátí zcela naruby.
