• Iveta Laštovicová

JAMIE BABBIT

Režisérka, producentka a scenáristka, která v 90. letech definovala žánr queer komedie a razí heslo, že nejdůležitější vlastností režiséra je být dobrým posluchačem. Její režisérský otisk můžete potkat v nespočtu seriálů jako např. Gilmorova děvčata (Girmore Girls), Girls, The Marvelous Mrs. Maisel, Láska je láska (The L World), Hledání (Looking), Ruská panenka (Russian Doll) a další. My se ale v dnešním článku zaměříme na její celovečerní filmy. 

Už jako dítě navštěvovala hodiny herectví a divadlo ji provázelo celým studiem na střední škole. Rodiče měli k umění blízko, ne však profesionálně. Po ukončení vysoké školy (ne filmové, protože tu si podle svých slov nemohla finančně dovolit, vystudovala West African Studies) byla její první pracovní pozicí asistentka asistenta při natáčení filmu Věk nevinnosti (The Age of Innocence, 1993) od Martina Scorseseho. Další velkou zkušeností pak byla spolupráce na filmu Johna Saylese. Tam se také potkala s ženou, o které jsme psali minulý týden Karyn Kusama a další budoucí slibnou režisérkou Jasmine Kosovic. Dva zmínění režiséři nejsou ale posledním zajímavými jmény, které Jamie Babbit potkala než se dostala sama k vlastní režii. Mimo pár dalších prací totiž dělala skriptku na place Hry (The Game, 1997) Davida Finchera. Následovala nabídka pozice u filmu Americká krása (American Beauty, 1999). Jenže Jamie Babbit se v té době rozhodla, že už má zkušeností nasbíráno dostatek a zkusí natočí svůj debut.

(Jamie Babbit a Natasha Lyonne na natáčení filmu Addicted to Fresno)
(Jamie Babbit a Natasha Lyonne na natáčení filmu Addicted to Fresno)

Její kariérou se line spolupráce s Natashou Lyonne. V roce 1999 si ji Jamie Babbit vybrala do role Megan Bloomfield ve svém debutovém filmu Vždyť jsem roztleskávačka (But I´m a cheerleader). Megan je svým okolím donucena podstoupit terapii v programu nazvaném New Directions, který se snaží homosexuály napravit v heterosexuály. Nečekejte však těžkou a vážnou notu jako u nedávného Vymazaný kluk (Boy Erased, 20118). Jedním z důvodů natočení tohoto filmu bylo totiž rozhořčení Jamie Babbit nad tím, že většina queer filmů končí tragicky nebo nešťastně a působí depresivně. Vždyť jsem roztleskávačka je záměrně pravým opakem. Hýří barvami, ztřeštěností a satirou. I tak má ale ve svém jádru základní poselství – být sám sebou. Film se setkal s různorodým přijetím. Pro některé je to kultovní klasika 90. let, pro další film, který reprezentuje jejich vlastní tápání a pro některé je trnem v oku výběr příliš šablonovitých postav. Ve filmu se kromě mladé Natashi Lyonne objeví i Clea DuVallMichelle Williams nebo Julie Delpy.

Vždyť jsem roztleskávačka (But I’m a Cheerleader, 1999)
Vždyť jsem roztleskávačka (But I’m a Cheerleader, 1999)

Od jednoho z herců při natáčení dostala do ruky i scénář ke svému dalšímu filmu. U teenagerů zůstává Jamie Babbit i v The Quiet (2005), jen ostře mění žánr. Tentokrát se zaměřuje na přátelství dvou na první pohled odlišných dívek, populární Niny a nevýrazné, samotářské Dot, které spojí až sdílení vzájemných tajemství. K ději prozradíme už jen to, že režisérka má ráda female revenge filmy a velké dávky napětí. 

Výbor ťuťu ňuňu cecíků (Itty Bitty Titty Committee, 2007)
Výbor ťuťu ňuňu cecíků (Itty Bitty Titty Committee, 2007)

O dva roky později se Jamie Babbit vrací opět ke komedii (ale o poznání drzejší) s filmem Výbor ťuťu ňuňu cecíků (Itty Bitty Titty Committee, 2007). Příběh se točí kolem mladé Anny, která se po pár kopancích od osudu, včetně rozchodu s přítelkyní, seznamuje s radikální punkovou feministickou skupinou říkající si CIA (Clits in Action) a její život začne nabírat zcela jiný směr. Film odráží lásku Jamie Babbit k dívčím punkrockovým kapelám jako Bikini Kill, Le Tigre a Sleater-Kinney. Na scénáři začala pracovat už po filmu Vždyť jsem roztleskávačka, ale líhnul se jen velmi pomalu a obtížně. Věci se daly do pohybu až se zapojením společnosti Power Up, která se zaměřuje na podporu ženských autorek. Štáb složený jen z žen pak dal vzniknout tomuto feministickému filmovému pozdravu s nezaměnitelným soundtrackem.

Fresno (Addicted to Fresno, 2015)
Fresno (Addicted to Fresno, 2015)

Dalším společným projektem Jamie Babbit a Natashi Lyonne (které byla její role napsána, jak se říká, přímo na tělo) je komedie Fresno (Addicted to Fresno, 2015). Dvě sestry pracující jako pokojské se v sérii trochu bizarní souhry náhod stanou terčem vydírání majitelů pohřební společnosti, potom co se snaží zahladit vlastní zločin. Situaci nepomáhá ani to, že jedna ze sester se nedávno vrátila z léčení. Je totiž závislá na sexu. Hlavní trojlístek hereček (N. Lyonne, A. Plaza a Judy Greer) si svůj komediální part vyloženě užívá.


Na letošní rok měla Jamie Babbit v plánu uvést novinku s názvem The Stand-In. Premiérové uvedení v dubnu na festivalu Tribeca však překazil  koronavirus. V hlavní roli komediálně laděného snímku o nespokojené herečce a jejím zástupu se představí Drew Barrymore. Mezi dalšími obsazenými je např. Ellie Kemper známá ze seriálu Nezdolná Kimmy Schmidt (Unbreakable Kimmy Schmidt) a Lena Dunham známá především díky seriálu Girls.