• Lukáš Bejček

PARAZIT (2019)

Parazit je od své výhry Zlaté palmy na festivalu v Cannes jedním z nejskloňovanějších filmů roku, který své mementum neztratil ani během letošního předávání Cen Akademie a nakonec dokázal i to, co se nepodařilo ani filmům jako jsou Pulp Fiction (1994) nebo Taxikář (1976) a odnesl si po výhře v Cannes i Oscara za nejlepší film. Zapsal se tak do dějin jako první cizojazyčný film v historii, který toto ocenění získal.

Vstup do domu Parkových, foto: Curzon Artificial Eye
Vstup do domu Parkových, foto: Curzon Artificial Eye

Jihokorejský režisér a scénárista Bong Joon-ho si odnesl Oscara také za nejlepší režii a nejlepší původní scénář, s kterým mu pomohl jeho asistent Han Jin Won, který na scénáři pracoval už v době, kdy Bong Joon-ho točil své předchozí filmy Okja (2017) a Ledová archa (2013), která se mimochodem natáčela u nás v Barrandovských studiích.


Příběh Parazita se zaměřuje na dvě rodiny z různých sociálních poměrů, rodinu Kimových, kteří živoří pod hranicí chodoby a rodinu Parkových, která si žije v blahobytu. Kromě postav členů jednotlivých rodin se seznamujeme také s dvěma ústředními lokacemi, ve kterých se odehrává většina filmu a které hrají stejně významnou roli jako samotné postavy. Lee Ha-jun, který měl na starost výpravu a scénografii, byl tedy pověřen vytvořením domovů pro jednotlivé rodiny. Přestože lokace ve filmu působí jako skutečné domy, šlo o pečlivě zkonstruované kulisy, které se pouze jako skutečné tváří. Tento fakt drželi autoři filmu v tajnosti až do svého triumfu na festivalu v Cannes, kde až po vítězství Zlaté palmy přiznali, že se nejedná o skutečná lokace. Režisér Bong Joon-ho se obával, že by tento fakt mohl změnit pohled poroty na kvalitu samotného filmu.

Rodina Kimových v jejich suterénu foto: Aerofilms s.r.o.
Rodina Kimových v jejich suterénu foto: Aerofilms s.r.o.

Suterén rodiny Kimových


Místo, s kterým se setkáváme jako v prvních záběrech filmu, je sutrerén, kde žije rodina Kimových. Pro chudší jihokorejské čtvrti se jedná o běžnou formu bydlení a často jedinou možnost pro méně majetné lidi a studenty, jak najít místo k životu. Samotný Lee Ha-jun, který prostředí ve filmu vytvářel, žil na podobném místě během svých studií a čerpal tak ze svých vlastních zkušeností.

Rodina Kimových v jejich suterénu, foto: Aerofilms s.r.o.
Rodina Kimových v jejich suterénu, foto: Aerofilms s.r.o.

Pro suterénní příbytky v Jižní Koreji jsou typické vyvýšené toalety, skromné půdorysy a malá úzka okna v úrovni vnějšího terénu, která zamezují přístupu denního světla. Pro autentičnost prostředí prošli designéři nespočet podobných čtvrtí napříč Koreou a vytvořeli jejich repliku do posledního detailu, například použité cihly byly odlité ze silikonových forem vytvořených z cihel, které se nacházely v podobných čtvrtích. Kromě domu, kde se nacházel suterén rodiny, bylo potřeba také navrhnout zbytek ulice, na které dům stál. Ulice byla přivedena k životu kombinací kulis a CGI. Pro obyvatele okolních domů byly vymyšlené všelijaké životní příběhy, podle jejichž kontextu bylo dovytvořeno okolí budov. Prostředí také muselo umožnit zaplavení celé ulice, které v průběhu filmu způsobí silný déšť.

Koncept suterénu Kimových, zdroj: Neon
Koncept suterénu Kimových, zdroj: Neon
Pohled na ulici během natáčení, foto: Curzon Artificial Eye
Pohled na ulici během natáčení, foto: Curzon Artificial Eye

Sídlo rodiny Parkových


Většina filmu se odehrává právě v sídle rodiny Parkových, téměř 60 %, a proto byl jeho design stěžejní. Narozdíl od suterénu, který je pro Jižní Koreu typický, působí sídlo jako z amerického filmu. Dům byl navrhnut po vzoru budov amerického architekta Franka Lloyda Wrighta, jehož budovy můžeme znát z filmů jako je Blade Runner (1982), Gattaca (1997) a nebo seriál Městečko Twin Peaks (1990). Rodina totiž v americké kultuře vidí jakýsi vzor, kterému se snaží přiblížit a to se odráží i na designu samotného domu. V průběhu filmu se dovídáme, že dům navrhl fiktivní architekt Namgoong Hyeonja, ve skutečnosti ho ale stejně jako suterén navrhl Lee Ha-jun, který k jeho návrhu přistupoval úplně jinak než běžný architekt.

Pohled na přízemí sídla Parkových, foto: Aerofilms s.r.o.
Pohled na přízemí sídla Parkových, foto: Aerofilms s.r.o.

Na rozdíl od navržení prostoru, který bude následně postavami okupován vznikl přesně naopak. Už při psaní scénáře byly některé scény v domě popisovány s konkrétními úhly kamer a záběry. Proto už ve fázi 3D modelu byl prostor domu navržen s rozmístěním jednotlivých postav a s umístěním kamer, které budou jednotlivé scény snímat. Prostor je tak 100% přizpůsoben potřebám filmu bez jediného kompromisu.

Koncept art sídla Parkových v exteriéru, zdroj: Neon
Koncept art sídla Parkových v exteriéru, zdroj: Neon
Koncept art sídla Parkových v interiéru, zdroj: Neon
Koncept art sídla Parkových v interiéru, zdroj: Neon

Dominantou domu je širokoúhlé okno v obývacím prostoru, které má poměr stran 2.35:1, tedy stejný formát, ve kterém je natočen samotný film. Okno také přináší do prostoru velký objem světla, které osluňuje celý prostor. Při natáčení filmu bylo využívané pouze přirozené světlo bez umělého osvětlení, čehož je často využíváno k podtržení rozdílných poměrů rodin právě stupněm oslunění prostředí, ve kterém se nachází. Mimo toho hraje okno roli i v průběhu samotného filmu a vytváří portál, který používá rodina jako plátno na pozorování dění na jejich zahradě, které nahrazuje místo, kde se obvykle nachází televize.

Park Yeon-kyo v domě, foto: Aerofilms s.r.o.
Park Yeon-kyo v domě, foto: Aerofilms s.r.o.

Symbolickou funkci hrají také schody, které oddělují jednotlivé prostory v domě. Samotný prostor domu je metaforicky rozdělen na jednotlivá patra, kde se postavy pohybují. Ve sklepení a přízemním patře objektu se potkáváme převážně s našimi protagonisty filmu, kteří do vyšších pater vstupují ojediněle a obvykle se svolením rodiny žijící v domě. Zatímco obyvatelé domu nejčastěji okupují svrchní poschodí. Stejně tak je schodů použito při útěku rodiny Kimových zpět do jejich domu v suterénu, kdy se kamera pohybuje pouze směrem dolů a déšť postupně nabírá na intenzitě. Zatímco za oknem v sídle vytváří impozantní podívanou, v suterénu se stává neřízenou silou, která jejich suterén nekontrolovatelně devastuje.


Vybrat lokaci, která splňuje všechny tyto podmínky byl náročný proces, který trval několik měsíců. Nakonec se ale práce vyplatila a nejen, že prostředí domu vytváří impozantní kulisy, které jsou dominantou filmu, ale vypráví stejně poutavý příběh jako samotný film. Parazit je nejúspěšnějším jihokorejským filmem a prvním mezinárodním oceněným Oscarem za nejlepší film, ale architektura v něm vypráví příběh jazykem univerzálním.