• Iveta Laštovicová

CÉLINE SCIAMMA

Zrovna dnes 26. 11. zveřejnilo BBC výsledky ankety 368 kritiků, novinářů a dalších lidí z oblasti filmu o 100 nejlepších filmů režírovaných ženami a naše dnešní žena – Céline Sciamma se do tohoto výběru dostala hned 3 ze svých 4 dosavadních filmů. Gratulujeme! Než se tedy 26. 12. dočkáme české premiéry, v letošním roce hodně skloňovaného filmu Portrét dívky v plamenech, tak vás stihneme seznámit s jejími předešlými filmy, kterými si do konce prosince můžete zkrátit čas čekaní.

Ale pěkně popořadě. Céline Sciamma je francouzská režisérka, scénáristka a feministka, jejíž filmy spojují hlavní hrdinky na prahu dospívání, které objevují vlastní identitu, sexualitu, první lásky a hledají své místo ve společnosti a především mezi svými vrstevníky. Pro filmy Céline Sciamma je příznačný minimalismus vyprávění skrze obrazy více než skrze dialogy. A hudební scény, které se vám vryjí do paměti. Všechny její filmy včetně posledního Portrétu dívky v plamenech doprovází hudba stejného skladatele a to Jean-Baptiste de Laubiera aka Para One. Na většině filmů spolupracovala s kameramankou Crystel Fournier a velmi ráda obsazuje do svých filmů neherce. Jako dítě ji nejvíc bavilo číst. Vášeň pro knihy ji zavedla až ke studiu literatury. Během dospívání se ale k tomuto zájmu přidal ještě film, který se rozhodla Célina Sciamma nakonec i vystudovat a to na prestižní univerzitě La Fémis, kam před ní chodili např. Costa Gravas, Claire Denis, Alain Reisnais nebo Louis Malle. 

Akvabely (Water Lilies, 2007)
Akvabely (Water Lilies, 2007)

Scénář ke svému budoucímu debutovému filmu Akvabely (Water Lilies, 2007) se zrodil nejprve jako součást závěrečné absolventské práce. Vypráví o třech charakterově rozdílných dívkách: extrovertní a uvolněné Floriane (jedna z prvních rolí Adèle Haenel), nebojácné a dobrodružné Anne, nesmělé a tiché Marie (Pauline Acquart), které bojují se stejnými problémy každá po svém, ale přitom jsou jejich cesty navzájem propojené. V roce 2009 točí Céline Sciamma v rámci vládní kampaně proti homofobii osmiminutový snímek Pauline

Klukanda (Tomboy, 2011)
Klukanda (Tomboy, 2011)

Následující celovečerní film Tomboy (2011) je o desetileté Lauře, která využívá po přestěhování své rodiny, že ji její nové okolí vnímá tak jako ona sama sebe, a to jako chlapce. Na rozdíl od svých nejbližších. Jeho vznik je velmi rychlý ve všech fázích. Scénář je hotový během neuvěřitelných 3 týdnů. obsazení hlavních dětských rolí trvá stejně dlouho a natáčení štáb zvládá během 20 dní. Film je uveden na festivalu Berlinale a odnáší se Teddy Jury Award za nejlepší snímek s LGBT tématiku. 

Holčičí parta (Bande de filles, 2014)
Holčičí parta (Bande de filles, 2014)

Pomyslnou trilogii o dospívání završuje Holčičí parta (Girlhood, 2014), který je především o přátelství, zprvu samotářské šestnáctileté Marieme (Karidja Touré), s partou dívek na pozadí každodenních problémů drsného pařížského předměstí. Režisérka ale na příběhu skupinky dívek poukazuje i společenské rozdělení, rasismus a sexismus. Na diskriminaci černošských herců a hereček ve francouzském filmovém prostředí poukázala režisérka právě obsazením čtveřice mladých dívek. 

Portrét dívky v plamenech (Portrait de la jeune fille en feu, 2019)
Portrét dívky v plamenech (Portrait de la jeune fille en feu, 2019)

Po Holčičí partě pokračuje Céline Sciamma v práci scenáristky pro jiné režiséry. Stojí například za filmy V sedmnácti (Quand on a 17 ans, 2016) André Techiného a divácky úspěšným animovaným Mým životem Cuketky (Ma vie de courgette, 2016). Na podzim roku 2018 začíná točit svůj poslední snímek Portrét dívky v plamenech (Portrait de la jeune fille en feu, 2019), který co nevidět dorazí i do našich kin.