• Iveta Laštovicová

ATHINA RACHEL TSANGARI

Dnes nás čeká výlet do slunného Řecka za dávkou bizarnosti, symboliky a absurdního humoru s Athinou Rachel Tsangari, zástupkyní tzv. “Greek Weird Wave”. Budete se divit, v jakých oblastech a ve spojitosti s jakými jmény jste ji mohli potkat a věřte, že po přečtení budete muset smeknout před touto dámou klobouk, který si ona ráda nasadí, neb je jejím typickým doplňkem. 

Rodačka z Atén, která vystudovala literaturu a filozofii v Řecku, performance studies v New Yorku a filmovou režii v texaském Austinu, jejíž první zkušenost s filmem a start její kariéry byla malá role ve filmu Flákač (Slacker, 1990) od Richarda Linklatera. Svá studia režie zakončila lo-fi/sci-fi road movie The Slow Business of Going (2001), která se natáčela dlouhých 5 let v hotelech devíti měst různě po světě. Film byl velmi kladně přijat na několika filmových festivalech. Od roku 1996 do roku 2006 byla ředitelkou Cinematexas International Short Film Festivalu, který založila během studií. Spolupracovala na zahajovacím i závěrečném ceremoniálu Letních olympijských her v Aténách v roce 2004. V roce 2005 založila produkční společnost Haos Film se sídlem v Aténách. Produkovala 3 filmy Yorgose Lanthimose: Kinetta (2005)Špičák (Dogtooth, 2009) a Alpy (Alps, 2011). Její společnost se spolupodílela například i na produkci filmu Před půlnoci (Before Midnight, 2013), který se natáčel v Řecku a kde si A. R. Tsangari zahrála i malou roli po boku hlavní herecké dvojice Julie Delpy a Ethana Hawkea. 

Athina Rachel Tsangari

Byla jednou ze 70 vybraných režisérů pozvaných Benátským filmovým festivalem, aby spolupracovalo na projektu “Venezia 70 – Future Reloaded”, pro který natočila kratké sci-fi 24 Frames Per Century (2013) na které se můžete podívat zde. Ve stejném roce se režijně podílela na vzniku historického seriálů Borgia a to dvěma díly. Tento seriál se natáčel z velké části v České republice.  Byla členkou poroty na festivalu Berlinale a v Locarnu, předsedkyní poroty festivalu v Londýně a Göteborgu, což jasně svědčí o jejím renomé ve filmovém světě. 

Attenberg (2010)
Attenberg (2010)

Attenberg (2010) – třiadvacetiletá Marina žije se svým těžce nemocným otcem v průmyslovém městě na pobřeží Řecka, kde pracuje v místní ocelárně. Se svým otcem má blízký vztah, nikoli už s ostatními lidmi, se kterými nedokáže najít společnou řeč a spíše jimi opovrhuje. O životě, smrti a sexu se učí skrze přírodopisné dokumenty, poslechem kapely Suicide a informacemi, které ji poskytne kamarádka Bella. V roli cizince, který se stane předmětem sexuálního experimentu Mariny se objeví Yorgos Lanthimos. Všechny její filmy spojuje až antropologické pozorování postav a jejich chování v konkrétním prostředí, ať už je to hotelový pokoj v blízké budoucnosti, průmyslové město, venkovské sídlo nebo luxusní jachta. Svoje filmy nezačíná výběrem tématu, postavy nebo příběhu, ale vše nabaluje postupem času na několik obrazů, které jí vytanou v mysli. Což je podle ní dost netypický přístup, který ale pro ni velmi dobře funguje. 

The Capsule (2012)
The Capsule (2012)

A. R. Tsangari od 90. let za svou kariéru natočila bezpočet krátkometrážních filmů. Jeden z nich však naprosto vyčnívá a je jím The Capsule (2012). Film nás přivádí na záhadné sídlo, kam přijíždí několik žen, aby se během pár dní cvičilo ve velmi zvláštních disciplínách u majitelky domu. Nebo je všechno nakonec jinak než se zdá? A. R. Tsangari zde spájí animaci s klasickým filmem, který je postavený na vizuální stránce a symbolice, která vytváří naprosto hypnotickou atmosféru. Nejen na vizuální podobě má velký podíl spolupráce s polskou umělkyní Aleksandrou Waliszewski. Ryze ženami obsazený film The Capsule, střídá v roce 2019 ryze muži obsazený film Chevalier (2015). A. R. Tsangari totiž fascinuje dynamika jednopohlavní skupiny oproštěná od typického heterosexuálního sexuálního napětí, které jinak v podobných skupinách panuje. 

Chevalier (2015)
Chevalier (2015)

Chevalier (2015) – skupina mužů ve středním věku, propojená příbuzenským, pracovním nebo přátelským vztahem, se na plavbě luxusní jachtou z nudy rozhodne zahrát si hru o to, kdo je z nich “nejlepším” mužem. Vítěz získá prsten, který bude moct hrdě nosit až do dalšího klání. Co se zprvu zdálo jako kratochvíle velmi rychle přejde v těžkou rivalitu, která začne strhávat masky. Hodnotí se naprosto vše. Od toho, kdo jak spí, v čem, až po výsledky krevních testů a soutěž ve stavění nábytku. Všechny postřehy o ostatních si každý zaznamenává do zápisníku, aby mohl vynést na závěr svůj soud. Do soutěžení se zapojí i přihlížející posádka lodi. A. R.  Tsangari zde podává vzniklé situace s naprostou sebejistotou, absurdní scény jsou zároveň úsměvné, ale i mrazivé, protože jsou nastaveným zrcadlem nejen současné představě maskulinity. 

Trigonometry (2020)
Trigonometry (2020)

Dalším a nejaktuálnějším projektem v kariéře je osmidílný seriál Trigonometry, chystaný na rok 2020 v produkci BBC 2, který je podle A. R. Tsangari nekonvenční a velmi dospělou romantickou komedií. Příběh se točí kolem páru žijícího v Londýně, jež se dostane do finančních problémů a tak se rozhodne do svého malého bytu pozvat další osobu ke spolubydlení. Nezůstane však jen u sdílení společného prostoru. Seriál bude mít světovou premiéru na filmovém festivalu Berlinale, kde bude uvedeno prvních 5 dílů, které všechny režírovala A. R. Tsangari. Zbylé 3 díly režírovala Stella Corradi.