top of page
  • Iveta Laštovicová

AGNIESZKA SMOCZYŃSKA

Autorka provokativního debutu Vábení sirén (2015) oceněného Zvláštní cenou poroty pro světový hraný film za jedinečnou vizi a design na festivalu Sundance se už za pár týdnů objeví se svou anglicky mluvenou novinkou Silent Twins (2022) na červeném koberci filmového festivalu v Cannes, kde bude její film uveden v rámci sekce Un Certain Regard.


Účast na prestižním festivalu je jistě splněným snem, byť tím původním, ještě dětským, bylo stát se profesionální herečkou. Osud ale mladou Agnieszku Smoczyńsky nasměroval trochu jinam, takže už během střední školy vyměnila svůj herecký sen za vidinu kariéry v režisérském křesle. A za svým cílem si šla od té doby rázně. I přesto, že se jí napoprvé nepodařilo na filmovou školu dostat. Místo toho nastoupila na obor dějiny umění a kulturologii. Díky tomu se dostala k asistování slavného polského režiséra Mikołaje Grabowskiho během příprav představení Krále Leara v Łódźi.


Poté už přišlo vytoužené studium režie na Slezské univerzitě v Katovicích. Z počátku zvažovala, zda nezkusit dokumentaristiku, ale tuto představu brzy zavrhla. Fikční svět se jí zdál daleko přívětivější a tvárnější. I tak stihla natočit dva krátké dokumentární filmy Money (Pieniążki) o dětech pracujících, aby pomohli svým rodinám a Article 567 (2005) o příběhu polského podnikatele Sławomira Sikory.


Absolutoriem na Slezské univerzitě ale filmové studium Agnieszky Smoczyńsky neskončilo. Hned po ukončení se přihlásila na filmovou školu Wajda School ve Varšavě, kde se jí do paměti zapsalo setkání s Edwardem Żebrowskim, Wojciechem Marczewskim, Marcelem Łozińskim a dalšími. Ve škole natočila třicetiminutový film Operní diva (Aria Diva, 2007) podle povídky Ariadna na Naxu od známé polské spisovatelky Olgy Tokarczuk. Krátký snímek vypráví příběh třicetileté ženy jménem Basia (Gabriela Muskała), která obětovala svou kariéru rodině. Když se ale do sousedního bytu přistěhuje operní pěvkyně, se kterou Basia naváže netradiční přátelství, začne mladá žena přehodnocovat své rozhodnutí i celý dosavadní život.

Katarzyna Figura a Gabriela Muskała v krátkometrážním snímku Operní diva (Aria Diva, 2007); foto: archiv A. Smoczyńsky

Operní Diva byla už druhou spoluprací s talentovaným scenáristou Robertem Bolestou, který se zásadně přičinil ke vzniku už v úvodu zmíněného debutu Vábení sirén (Córki dancingu, 2015), který je mixem žánrů – muzikálu, hororu, romance i thrilleru. Hlavními hrdinkami jsou dvě mladé mořské panny Silver/Srebrna (Marta Mazurek) a Gold/Zlota (Michalina Olszańska), které se octnou v ulicích Varšavy 80. let, aby skončily jako hlavní hudební a taneční číslo jednoho z nočních klubů. Film je velmi svébytným pojetím Andersenovské předlohy, kde se mořské živí lidskou krví a jejich ocasy mají do přitažlivosti nevinné Ariel hodně daleko. Když je tedy srdce jedné z dvojice dívek zlomeno suchozemských zrádcem, není divu, že se příběh promění z roztančené v hororovou jízdu.

Michalina Olszańska jako Gold, Kinga Preis jako Krysia a Marta Mazurek jako Silver ve scéně z filmu Vábení sirén (Córki dancingu, 2015); foto: imdb

Když začal scénář k tomuto filmu vznikat pod rukama Roberta Bolesy, byl původně klasických psychologickým dramatem. Životním příběhem sester Barbary a Zuzanny Wrońskych, které strávily své dětství po nočních klubech, kde jejich rodiče po večerech vystupovali. Jedna ze sester se ale začala postupně od projektu distancovat. V tom přišla zprvu bláznivá, ale nakonec spásná myšlenka Roberta Bolesy, že setry prostě promění v mořské panny. Tím, že měly obě vystupovat v nočním klubu, automaticky vyplynulo, že bude z filmu muzikál. Nakonec přibyla klasická Andersonovská tématika a k ní náležitá temnost příběhu i vizuální stránky.


Před natáčením probíhala důkladná příprava obou hlavních představitelek, aby působily ve scénách proměny v mořské panny co nejdůvěryhodněji (omezení pohybu) a během natáčení už se tak mohly soustředit především na svoje repliky a výraz. Film upoutal pozornost festivalů po celém světě. To přispělo k promítání filmu i v USA a jeho výdělky umožnily Smoczyńsky a Bolestovi získat grant od Sundance Institute na projekt postindustriálního sci-fi muzikálu Deranged podle alba Outside od Davida Bowieho.

Gabriela Muskała ve filmu Útěk (Fuga, 2018); imdb

Scénář druhého celovečerního snímku Agnieszky Smoczyńsky Útěk (Fuga, 2018) má na svědomí představitelka hlavní role Gabriela Muskała. Tu inspiroval k sepsání příběhu Alicje trpící amnézií televizní pořad, ve kterém se objevila žena bez jediné vzpomínky na svou minulost, jméno, ani jakékoliv jiné vodítko, které by pomohlo najít její případnou rodinu. Když se jeden z diváků ozval, že ženu zná, začala si Gabriela Muskała pokládat otázky, jaké pocity asi musí zmatená žena zažívat, když se má najednou vrátit do rodiny pro ni momentálně cizích lidí a zda vůbec chce zjistit detaily o své minulosti.


Filmové Alicji se na začátku filmu stane to samé, po dvou letech se díky zapojení televize podaří najít její rodinu (která po ní zjevně ani nepátrala). Náhle zjišťuje, že je vdaná a má dítě. S vidinou toho, že alespoň získá potřebné osobní doklady, se ocitá pro ni v cizím prostředí obklopená lidmi, kteří mají spoustu otázek na člověka, kterého už Alicja nezná. A to jejího starého já. Postupně si začne skládat dohromady jednotlivé kousky příběhu, které ji dovedou k odhalení šokující příčiny její amnézie.


Kromě krátkého příspěvku do hororové antologie Průvodce zlem (The Field Guide to Evil, 2018), kde zastupovala Polsko částí s názvem The Kindler and the Virgin se Smocyzńska podílela i na vzniku několika seriálů. Například polského Na dobre i na zle z nemocničního prostředí a fantasy s názvem Válečná jeptiška (Warrior Nun).


Nejnovější snímek Silent Twins je adaptací stejnojmenné knihy Marjorie Wallace inspirované skutečným příběhem dvojčat June a Jennifer pocházejících z jediné černošské rodiny žijící na maloměstě kdesi ve Wallesu. Příběh se odehrává v 70. a 80. letech 20. století. V hlavních rolích dvojčat se představí Letitia Wright a Tamara Lawrance. Na více detailů, první fotky a trailer si musíme počkat až na filmový festival v Cannes.

bottom of page